S kondenzátem budete svádět boj vždy, když vyrábíte stlačený vzduch. Tento nezvaný produkt v kapalném stavu dokáže způsobit pěkné škody vyžadující nákladné opravy, násobně přesahující investici, která měla být místo do oprav určena pro účinné technologie k odvodu kondenzátu. Proč vůbec vzniká? A jak kondenzát účinně odvést z kompresorové soustavy? A lze to provádět ekologicky?
Atmosférický vzduch, který je všude kolem nás, vždy obsahuje nějaké procento vlhkosti. Dobře to pocítíte „na vlastní kůži“ například při dovolené v některé z asijských zemí, kde je vlhkost tak vysoká, že nelze udržet oblečení suché. Kompresory a jejich úpravy vzduchu musí být v těchto oblastech neskutečně namáhány. Přesto ani u nás, kde často cítíme relativně suchý vzduch, nemají kompresory a zařízení k nim připojené „na růžích ustláno“, pokud se majitel sestavy nepostaral o vhodnou úpravu vzduchu s odváděním kondenzátu pryč ze soustavy.
Kondenzát při stlačování vzduchu kompresorem vzniká poměrně snadno tím, že se horký stlačený vzduch může na cestě k příslušenství ke kompresoru ochladit a vodní pára částečně nebo úplně zkapalní. Samotná pára by nebyla na škodu, ale voda, to je něco jiného. Pára se na vodu začíná měnit v okamžiku, jakmile se vzduch ochladí pod teplotu, která se nazývá rosný bod. Rosný bod není pojem známý jenom v oblasti stlačeného vzduchu. Vzniká při všech podmínkách, kdy je teplota okolního prostřední nižší, než teplota vzduchu. Typicky klimatizace, ale i orosené okno auta nebo domu jasně ukazuje definici rosného bodu. Při něm vzduch dosáhne relativní vlhkosti 100 %.
Teplota tlakového rosného bodu jako pomyslný klíč
Rosný bod se nevztahuje vždy ke stejné teplotě. Teplejší vzduch pojme více vody, aniž začne vodní pára kapalnět (kondenzovat). Čím větší má vzduch vlhkost, tím je teplota rosného bodu vyšší a pára začne kondenzovat při vyšší teplotě. V oblasti kompresorů a stlačeného vzduchu je významný pouze tlakový rosný bod, protože ten atmosférický je vzhledem k tlaku zavádějící. Abyste mohli stlačený vzduch používat za běžných teplot, je vhodné jeho tlakový rosný bod udržovat o 10 °C nižší, než je teplota v provozu nebo v dílně. Ale jak se k tomu dopočítat a dopracovat? Naštěstí existují kalkulačky pro výpočet rosného bodu ONLINE. Zkuste zadat do vyhledávače a připravte si aktuální teplotu (°C) a aktuální relativní vzdušnou vlhkost (%).
Jak se kondenzátu zbavit?
Pokud budete vlastnit velký vzduchový kompresor s odpovídajícím výkonem, například šroubový kompresor, který dodává 5 m3 /min, připravte se, že kondenzátu nebude zrovna málo. Mluvíme o 30 litrech kondenzátu za 8 hodin, pokud je okolní vzduch „běžný“. Začít je potřeba u sušičky vzduchu. Existují tři hlavní typy – kondenzační, absorpční a membránové sušičky. Popisovat jejich přesné principy, co se uvnitř nich odehrává, by bylo na několik dalších článků. Zjednodušeně jde pokaždé o efektivní „odchyt“ vody – kondenzátu a ochlazení horkého stlačeného vzduchu pod úroveň tlakového rosného bodu. Díky tomu se do příslušenství ke kompresoru, kam patří např. pneumatické nářadí nebo stříkací pistole nedostane zkondenzovaná voda, která spolu se zbytky oleje a mikroskopickými pevnými nečistotami dokáže příslušenstvím nejen ucpat, ale i zadřít, nemluvě o korozi.
Kondenzát tedy máte „v hrsti“. Nyní je zapotřebí odpouštět ho ze všech sušiček vzduchu i dalších zařízení pro úpravu vzduchu – cyklónových odlučovačů a filtrace vzduchu, což lze realizovat pomocí několika technických řešení s různými benefity.
Způsoby odpouštění kondenzátu:
- manuální odpouštění
- plovákové odpouštění
- časové odpouštění
- elektronické odpouštění
Ale co ekologie, pokud je kondenzát smíchán s olejem? Takovou vodu samozřejmě nelze vylít do odpadu. O zničení by se měla postarat specializovaná firma, ale o krok blíže k ochraně životního prostředí můžete být i vy díky zařízení, který se jmenuje separátor voda – olej. Separace zajišťuje odloučení oleje od vody přímo v místě vzniku kondenzátu. Tím vytvoříte čistou odpadní vodu, kterou lze odvést do běžné splaškové kanalizace.
